Monitorovací zpráva Social Watch k genderové rovnosti 2020

25 let od Pekingské akční platformy

V letošním roce si připomínáme 25 let od čtvrté světové konference Organizace spojených národů o ženách, kde byla přijata Pekingská deklarace a akční platforma, která představuje cíle a doporučené kroky pro zlepšení přístupu žen k právům ve 12 stěžejních oblastech. Předkládaná monitorovací zpráva české koalice Social Watch k genderové rovnosti se ve čtyřech studiích zaměřuje na následující oblasti Pekingské akční platformy – ženy a chudoba, násilí na ženách, ženy a ekonomická nerovnost a ženy v rozhodovacích pozicích. Studie jednak zhodnocují, co se v daných oblastech v České republice posunulo k lepšímu, co jsou přetrvávající výzvy, nedostatky, v čem jsou politiky českého státu úspěšné, v čem naopak selhávají a k jakým opatřením a změnám je potřeba přistoupit, aby genderová rovnost nebyla pouze formálním mezinárodním závazkem. Monitorovací zpráva částečně reflektuje i události posledních měsíců, respektive poukazuje na genderové souvislosti pandemie COVID-19. Například na genderově nevyvážené složení Národní ekonomické rady vlády znovuobnovené pro řešení koronavirové krize, na vyplácení ošetřovného či na situaci kolem feminizovaných profesí spojených s péčí.

Studie Lindy Sokačové se zabývá tématem chudoby a jejími genderovými aspekty a to především ve vztahu k prosazovaným legislativním změnám, ať už se jedná o zálohované výživné či o důchodovou reformu. Vysvětluje, proč je nerovnosti v důchodech zapotřebí řešit už během pracovního života žen a mužů. Nastiňuje i situaci kolem sociálního bydlení a jak se dlouhodobé problémy v sociální oblasti  negativně promítly v rámci koronavirové krize.

Studie Branislavy Marvánové Vargové se věnuje problematice násilí na ženách a popisuje, jak je toto téma bohužel stále vnímáno kontroverzně, kdy se pozornost často přesouvá od jádra problému k neustálému obhajování toho, zda násilí na ženách je, nebo není problém hodný samostatné diskuze. Poukazuje na úskalí převládajícího kriminologického přístupu a z praxe reflektuje implementaci klíčových legislativních změn. V neposlední řadě se studie zabývá Úmluvou Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která je do velké míry opředená mýty a dezinformacemi.

Studie Šárky Homfray se zaměřuje na ekonomické postavení žen v české společnosti, jehož ústředním problémem je setrvalý rozdíl v odměňování mužů a žen (tzv. gender pay gap), který nás v rámci evropského srovnání řadí na nelichotivé spodní příčky. Odkrývá příčiny tohoto stavu a poukazuje na to, jak je péče (placená i neplacená) převážně ženskou prací. Věnuje se také dopadu mateřství na profesní dráhu žen v České republice a otázce dostupnosti zařízení péče o malé děti.

Studie Pavly Špondrové se zabývá tématem zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, přičemž poukazuje na patriarchální nastavení povahy rozhodovacích pozic a potřebu proměny politické kultury a rozhodovacích procesů směrem k větší otevřenosti všem. Předkládá příklady evropských zemí, které přistoupily k přijetí podpůrných pozitivních opatření a které mohou být pro Českou republiku inspirací. Při zhodnocování pokroku zároveň shrnuje nejdůležitější události od Pekingské akční platformy a poukazuje na absenci politické vůle při prosazování systémových změn.

Záznam online kulatého stolu k vydání zprávy, 18. 6. 2020 10:00, ZOOM