Když o rozpočtu rozhodují obyčejní občané

Zapojení lidí do rozhodování na nejrůznějších úrovních patří mezi Cíle udržitelného rozvoje, jak na to upozornila zpráva Social Watch. Participativní rozpočty jsou prvními pokusy, jak umožnit lidem rozhodovat o budoucnosti svých komunit.

Participativní rozpočtování (PR) zvyšuje příležitost obyvatel participovat na místní veřejné politice, v některých podobách také přispívá k sociální spravedlnosti, k občanským kompetencím a legitimitě. Občané mají ze zákona právo být včas informováni o návrhu rozpočtu a mají možnosti podávat připomínky k tomuto návrhu, v praxi však zůstává rozpočtový proces vysoce odbornou záležitostí a občané tato svá práva využívají výjimečně.

Cíle udržitelného rozvoje přijaté v září minulého roku všemi členskými zeměmi OSN nabádají země k vyššímu zahrnování občanů do řešení problémů na všech úrovních. Konkrétně vyžadují: „Vytvořit účinné, odpovědné a transparentní instituce na všech úrovních“ (Cíl 16.6) a také: „Zajistit odpovědné, inkluzivní, participační a zastupitelské rozhodování na všech úrovních“ (Cíl 16.7). Tímto směrem se již před několika lety vydaly i některé české občanské aktivity a místní samosprávy.

Již od roku 2011 občanské iniciativy jako Alternativa Zdola informovaly veřejnost a politiky o přínosech PR a snažily se jej prosazovat (jednání, workshopy, interpelace, petice). Čerpaly přitom především ze zahraniční literatury a zkušeností, především z jižní Ameriky, Evropy. Díky spolupráci se slovenskými iniciativami jako Utopia mohly odkazovat také na slovenské zkušeností (od roku 2011 hlavní město Bratislava, od 2013 Banská Bystrica) nebo polské zkušenosti (Walbrzych, Dabrowa Gornicza).

První kroky v roce 2014

Městská část Praha 7 vyčlenila jako první samospráva v České republice částku ve výši jednoho milionu korun ze svého rozpočtu na participativní rozpočet. Proces vykazoval několik problémů, které vyústily v nízký počet hlasujících (0,15 procenta obyvatel) – načasování do předvolební kampaně, nedostatečná informační kampaň, jediné setkání s občany, na kterém účastníci rozhodli o předvýběru projektů, hlasování pouze fyzicky na málo místech.

Nová samospráva v procesu PR nepokračovala a celou částku nevynaložila pro projekty PR. Vítězný projekt (sportovní hřiště pro veřejnost) v roce 2015 v upravené podobě ve spolupráci s navrhovatelkou implementovala. Nové vedení městské části složené z lidí aktivních v občanském sektoru zvažuje na proces PR navázat, ale již v promyšlenější podobě.

Pirátská strana prosazující větší transparentnost ve veřejné správě zavedla participativní způsob rozdělování peněz ze státního příspěvku, který obdržela díky výsledku voleb do parlamentu ČR v roce 2013. Pirátská strana nemá dosud zastoupení v Poslanecké sněmovně ČR, s její podporou byl zvolen senátor, strana má zastupitele v mnoha obcích a městech. Členové navrhují projekty k podpoře ze stranických prostředků a elektronicky o nich hlasují. V roce 2014 a 2015 bylo rozděleno v celkem sedmi kolech 1,140 milionu korun.

V Praze byla schválena finanční dotace pro pražské městské části – Praha přispěje polovinou částky participativního rozpočtu až do výše pěti milionů korun.

V komunálních volbách na podzim 2014 se participativní rozpočet objevil v programu nejméně padesáti obcí nebo městských částí. Z hlediska stranické příslušnosti PR propagovali především kandidáti Komunistické strany Čech a Moravy (asi polovina), ve čtvrtině šlo o lokální sdružení s kandidáty bez politické příslušnosti, u pětiny PR přijali kandidáti za Pirátskou stranu, PR prosazovali také kandidáti Strany zelených, nové politické hnutí ANO 2011 nebo sociální demokracie.

Vývoj v roce 2015 a 2016

Několik nových vedení měst a městských částí po volbách v roce 2014 zahájilo proces participativního rozpočtu jako experimentální způsob, jak dát občanům příležitost zapojit se do rozhodování. Konkrétní případy dokázaly, že je možné proces aplikovat v českých podmínkách. Během roku 2015 byly spuštěny celkem tři procesy participativního rozpočtování:

• Semily: menší město s téměř 9 tisíci obyvateli z Libereckého kraje známé úsilím samosprávy o co nejvyšší transparentnost. S kratší přestávkou v městské radě zasedá třetí volební období místní sdružení Volba pro Semily.
• Praha 10: velká městská část s více než 100 tisíci obyvateli, ve kterém zvítězilo nové politické hnutí ANO 2011, které se odmítlo zařazovat na pravolevé škále a vymezovalo se vůči největším politickým stranám. Participativní rozpočet ve výši pěti milionů korun s názvem „Moje stopa“ se stal součástí programového prohlášení pragmatické koalice.
• Praha–Zbraslav: malá městská část s necelými 10 tisíci obyvateli, kde zvítězilo s převahou nové místní sdružení kandidátů postavené místními spolky. Kandidátka šla do voleb s cílem rozvíjet komunitní život a rozvíjet spolupráci mezi radnicí a občany.

U pražských městských částí poskytovala metodickou podporu nevládní organizace Agora Central Europe, která poskytla zároveň platformu diskuse a sdílení zkušeností v prvním cyklu procesu. V roce 2016 se podařilo dosáhnout následujících kroků:

• Litoměřice: město s 24 tisíci obyvateli z Ústeckého kraje, které je známé úspěšnou implementací Agendy 21 v rámci projektu Zdravá města. Participativní rozpočet pod názvem „Můj nápad pro naše město“ ve výši o 150 tisíc korun prosadil kandidát Strany zelených. Hlasovat o návrzích mohli pouze účastníci Fóra Zdravého města v dubnu 2016, což tento model přibližuje Praze 7.
• Ostrava-Jih: městská oblast se 107 tisíci obyvatel, kde zvítězilo hnutí ANO a kde obyvatelé budou rozhodovat o pěti milionech korun. V roce 2015 již sestavená pracovní skupina, do které byli pozváni obyvatelé, postup podobný jako u Prahy 10, spolupráce s Agorou CE.
• Praha 3: městská část se 72 tisíci obyvatel, výše participativního rozpočtu dva miliony korun, spolupráce s Agorou CE. V březnu proběhla „sousedská setkání“.

Hlavní město Praha (1,2 mil obyvatel) chce přispět k šíření PR na lokální úrovni v Praze, proto Rada v březnu 2016 schválila finanční dotace pro pražské městské části – přispěje polovinou částky participativního rozpočtu až do výše pěti milionů korun.

O PR se hovoří i v dalších větších i menších městech, kde zatím nebylo o procesu rozhodnuto (Brno, Ostrava, Městská část Praha Letňany, Jičín, Uničov, Rumburk, Sadská).

Pokusy je třeba opakovat

Doposud realizované procesy PR se liší v mnoha aspektech, jak v pravidlech (výše PR, způsob hlasování, definování voličské populace, počet veřejných projednání a fór, intenzita informační kampaně, financování provozních/investičních výdajů, důkladnost technické analýzy návrhů), tak v míře účasti obyvatel a deliberaci. Z organizací občanské společnosti prosazují PR zejména Alternativa Zdola a Agora Central Europe, které vydaly i několik publikací na toto téma.

Z dosavadních případů v městech a městských částech nelze činit závěry o tom, zda a jak PR přispívá k větší inkluzi, transparenci a participaci na místní úrovni. Vzhledem k definici participativního rozpočtu, podle něhož musí jít o proces opakovaný, v České republice zatím není jediný příklad funkčního PR. PR je zaváděn se záměrem navázat komunikaci s občany o drobná vylepšení v místě bydliště, často má spíše projektový charakter blízký grantovým žádostem s tím rozdílem, že o nich rozhodují přímo obyvatelé.

Pilotní projekty se objevují v různých velikostech měst i městských částí. Implementován byl jediný projekt z Prahy 7, který byl sice výrazně pozměněn, nebyly vyčerpány všechny původně vyčleněné prostředky, ovšem stalo se tak po diskusi s navrhovatelkou.

Jediným fungujícím participativním rozpočtem je třetí ročník PR v české Pirátské straně, kterou bylo rozděleno více než 1,1 milionu korun a v roce 2016 byl vyhlášen třetí ročník.

Kateřina Vojtíšková
Autorka je výzkumná pracovnice Sociologického ústavu AV ČR, působí v oddělení lokálních a regionálních studií.